Aktuality

Větrný park javornický hřeben

Elektřina vyrobená ve větrném parku Javornický hřeben by pokryla roční spotřebu více než 30 tisíc domácností. Větrný park navržený společností Micronix Group by propojil katastry obcí Čistá, Janov a Karle.

Výhody pro místní i obec

Levnější elektřina

Silová elektřina za symbolický 1 haléř za megawatthodinu pro všechny obyvatele v zapojených obcích. Po započtení takzvané regulované části ceny, kterou musí všichni spotřebitelé platit elektrárenské (distribuční) společnosti, budou mít místní elektřinu levnější o zhruba 50 %.

Příspěvek pro obce

Každá obec bude dostávat do svého rozpočtu od developerské firmy jeden milion korun ročně za každou z dostavěných elektráren a po dobu 25 let. Částka bude každoročně valorizována o výši inflace. S těmito prostředky mohou radnice naložit dle svého uvážení.

Pronájem pozemků

Další peníze by obce obdržely za případný pronájem obecních pozemků pod elektrárnami.

 

Javornický hřeben: větrný park na katastru tří obcí

Společnost Micronix Group představila v roce 2024 záměr na stavbu větrného parku Javornický hřeben.

Projekt aktuálně pokračuje ve spolupráci tří obcí: Čistá, Janov a Karle. Občané těchto obcí odsouhlasili v roce 2025 vznik větrného parku v anketě. Na jaře 2026 pak obce podepsaly s investorem plánovací smlouvy, které vymezují rámec další spolupráce a postup při přípravě záměru. Při jednáních nadále postupují koordinovaně.

Plánovací smlouvy obsahují konkrétní benefity pro obce i jejich obyvatele. Domácnosti budou mít možnost odebírat silovou elektřinu za symbolickou cenu 1 haléře za MWh, a to do limitu 2 000 kWh ročně na domácnost.

Investor zároveň přispěje do obecních rozpočtů částkou 1 milion korun ročně za každou dokončenou větrnou elektrárnu na katastru obce, a to po dobu 25 let. Tato částka bude každoročně navyšována o inflaci.

Získané prostředky budou moci obce využít podle aktuálních potřeb – například na rozvoj infrastruktury, podporu služeb, spolků nebo další projekty zvyšující kvalitu života místních.

K výstavbě jsou projektovány nejmodernější větrné elektrárny dánského výrobce Vestas, typ V150 s výškou věže 123 metrů a délkou lopatky 75 metrů. Životnost elektráren je počítána na 25 let.

O projektu původně uvažovala i obec Trstěnice. Nyní se rozhodla pokračovat v přípravě větrných elektráren ve spolupráci s jiným developerem.

Jak hlučná je větrná elektrárna?

Hluku se lidé v souvislosti s větrnými elektrárnami často bojí. Příčinou těchto obav jsou patrně špatné zkušenosti s prvními prototypy turbín z počátku devadesátých let. . Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 decibelů přes den a 40 decibelů v noci. Tato norma je jedna z nejpřísnějších v EU a dnešní moderní zařízení ji splňují zcela bez problémů při dodržení správných vzdáleností od obydlí, zpravidla kolem 800 metrů.

„V každé lokalitě se provádí při projektování výpočet hluku a po výstavbě téměř vždy měření hluku. Pokud by výsledek měření překročil povolenou hladinu hluku, musí být provoz elektráren omezen.”

 

Ing. Aleš Jiráska

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Národní referenční laboratoř pro komunální hluk, Ústí nad Orlicí

Publikace
Vítr v Česku

energii větru využíváme už stovky let. Přečtěte si i základní informace o větrné energetice v Česku.

Stáhnout
Větrné desatero

rady pro obecní zastupitele, jak přistupovat k nabídkám na stavbu větrné elektrárny. Připravila Česká společnost pro větrnou energii společně s Komorou obnovitelných zdrojů energie a Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Stáhnout
Třetina elektřiny z větru

celkem by větrné elektrárny mohly pokrýt třetinu dnešní roční spotřeby elektřiny. Jde o projekty po zohlednění limitů spojených s jejich realizací.

Stáhnout
Profit pro obce

jakým způsobem mohou obce a jejich obyvatelé profitovat z rozvoje větrné energetiky? Je lepší podíl na zisku, levnější elektřina nebo příspěvek od provozovatele? Shrnutí a doporučení najdete v sérii čtyř infografik.

Stáhnout