Jak změní větrná elektrárna krajinu?
Větrné elektrárny budou v krajině díky své výšce vždy viditelné. Některým lidem se pár citlivě umístěných větrníků líbí, jiným vadí. Zkušenosti z lokalit, kde větrné elektrárny již stojí, ukazují, že si na jejich přítomnost obyvatelé zvyknou podobně jako na stožáry elektrického vedení, sila či jiné stavby.
Jak hlučná je větrná elektrárna?
Hluku se lidé v souvislosti s větrnými elektrárnami často bojí, což může být důsledkem špatných zkušeností s prvními prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému pokroku jsou však současné elektrárny nesrovnatelně tišší. Povolené hladiny hluku v místě nejbližší budovy jsou podle českých zákonů na úrovni 50 decibelů přes den a 40 decibelů v noci. Tato norma je jednou z nejpřísnějších v EU a moderní větrné elektrárny ji splňují zcela bez problémů při dodržení správných vzdáleností od obydlí, obvykle kolem 800 metrů.
Moderní větrné elektrárny se vyznačují konstrukcí, která zajišťuje nízkou hladinu hluku bez ohledu na velikost, a to díky optimalizaci rychlosti rotace a konfiguraci elektrárny. Tím umožňují, že i při menších vzdálenostech od nejbližších obydlí, například 500 metrů, již mohou splňovat hygienické limity. Hluková hladina moderní větrné elektrárny na této vzdálenosti může být srovnatelná s hlukem v obývacím pokoji. Vždy však záleží na konkrétním terénu a každý projekt je nutné vyhodnocovat jednotlivě.
„V každé lokalitě se musí ještě před výstavbou provádět důkladná měření a výpočty hluku. A hluk se kontroluje i po dokončení stavby a pokud by neodpovídal normám, bude muset být provoz elektráren omezen.”
Ing. Aleš Jiráska
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Národní referenční laboratoř pro komunální hluk se sídlem v Ústí nad Orlicí
Větrné elektrárny nezpůsobují infrazvuk ani nízkofrekvenční hluk
Větrné elektrárny nejsou standardními zdroji infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku. V uznávané odborné literatuře nebylo nalezeno, že by moderní větrné elektrárny byly zdrojem akustického signálu, který by měl v chráněných prostorech charakter nízkofrekvenčního hluku, resp. infrazvuku. Rovněž měření hlučnosti provedená akreditovanými laboratořemi u dosud instalovaných větrných elektráren v ČR infrazvuk neprokázala.
Je předpoklad, že za infrazvuk je lidmi mylně označován „svist“ tj. zvuk vznikající při průchodu listů větrné elektrárny kolem tubusu.
Přibližně od roku 2006 se v souvislosti s účinky infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku, ale i hluku obecně, na internetu objevuje množství článků, které popisují jednotlivé problémové případy větrných elektráren. Jejich výpovědní hodnota je ale velmi omezená a přínos pro řešení odborných problémů minimální. Většina na internetu i jinak zveřejňovaných případů totiž nemá základní parametry epidemiologických studií.
Vyplatí se v České republice větrné elektrárny? Máme vhodný vítr?
V České republice stojí přes 200 větrných elektráren. Pokrývají zhruba 1 % celkové spotřeby elektřiny. Pro srovnání – sousední Polsko pokrývá už nyní z větru 13 % své spotřeby a vnitrozemské Rakousko 14 %. Lidé si proto často myslí, že tady více elektráren není, protože nemáme dost větru. To ale není pravda. Důvodem byl nezájem a nízká podpora pro čisté zdroje ze strany státu v minulé dekádě. To se však zásadně změnilo a větrných elektráren bude postupně přibývat.
Potenciál větru je v České republice vysoký. Obecně platí, že větrné elektrárny se vyplatí tam, kde ve stometrové výšce fouká vítr průměrnou rychlostí větru 6 metrů za vteřinu a více. Taková místa ukazuje v přiložená mapa.
Větrná energetika by teoreticky mohla pokrýt sto procent české spotřeby elektřiny. Je ale potřeba respektovat přísné hlukové limity a zohlednit faktory, jako je vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích. Při zohlednění všech těchto okolností by větrné elektrárny mohly zajistit až třetinu aktuální roční spotřeby elektřiny v Česku.
Jaká je energetická návratnost větrných elektráren? Vyplatí se?
Podle výpočtů a měření potřebuje moderní větrná elektrárna jen devět měsíců, než vyprodukuje takový objem energie, která se spotřebovala na její výrobu. Projektovaná životnost zařízení je 25 let. Z toho je zřejmé, že elektrárna vyrobí mnohonásobně více energie, než se při její výrobě spotřebuje.
Díky nulovým nákladům na palivo, nízké náročnosti na údržbu a spolehlivosti technologie je výroba energie z větru spolu s energií ze slunce nejlevnější ze všech nově stavěných zdrojů. Nemusíme se bát, že by v České republice v dohledné době přestalo foukat. Jde tedy o spolehlivý, obnovitelný a finančně výhodný zdroj energie.
Co se s větrnou elektrárnou stane po skončení životnosti? Lze ji recyklovat?
Životnost větrné elektrárny je 25 let a je z 88-90 procent recyklovatelná. Místo, kde elektrárna stála, bude po ukončení jejího provozu zcela v původním stavu. Nebudou zde žádné trvalé změny, které jsou naopak nedílnou součástí například důlní činnosti.
Recyklace větrné elektrárny zahrnuje různé části: stavební beton ze základů, ocel, měď nebo křemík se bez problémů recyklují a najdou své nové využití. Nejsložitější na recyklaci jsou lopatky rotoru, vyrobené ze sklolaminátu a uhlíkových vláken, které jsou navrženy pro extrémní podmínky a dlouhou životnost. Tyto lopatky se po demontáži rozřezávají na menší kusy pro snadnější transport. Následně se recyklují ve specializovaných továrnách. Mohou být znovu využity na dětských hřištích, nebo rozemlety a použity jako materiál při výrobě cementu, případně jako palivo v cementárnách, kde nahrazují fosilní zdroje.
Kromě úplného odstranění elektrárny a uvedení místa do původní podoby přichází také v úvahu takzvaný repowering, kdy je starší a vysloužilá větrná elektrárna nahrazena na původním místě elektrárnou novou a moderní. Moderní větrné turbíny jsou efektivnější a mohou fungovat při nižších rychlostech větru, čímž se zvýší celková výroba elektřiny na stejném místě.
Repowering umožňuje využít stávající infrastrukturu, což minimalizuje náklady a environmentální dopad.
Jaký vliv má větrná elektrárna na zvířata a ptáky?
Zvířata žijící na zemi si na větrné elektrárny snadno zvyknou. Potvrzují to například zkušenosti myslivců či zemědělců z míst, kde již větrníky stojí.
Situace s ptáky a netopýry je samozřejmě složitější a důkladně se posuzuje v tzv. procesu EIA. Díky moderním technologiím a rozvoji poznání umíme lépe určit, kde stavět, aby větrné parky nestály v trasách migračních tahů či nocovišť. Účinná se ukazují i další opatření, jako například obarvení lopatek či instalace radarů, které umí rozeznat siluetu velkých dravých ptáků a elektrárnu vypnout.
Čísla v každém případě ukazují, že větrné elektrárny jsou pro ptáky mnohem méně nebezpečné než prosklené budovy, kočky či automobily.
Jak ovlivňují větrníky cenu nemovitostí v blízkosti?
Není prokázáno, že by větrné elektrárny snižovaly ceny nemovitostí v okolí. Naopak, v obcích, kde již větrné elektrárny stojí, se nadále staví domy, často dokonce ještě blíže k těmto elektrárnám.
Řada obcí navíc souhlasí s takzvaným repoweringem, tedy s nahrazením starých větrníků na konci životnosti novými moderními stroji. Pokud by lidem větrníky zásadně vadily a cena nemovitostí v obci kvůli tomu klesala, souhlas s repoweringem by nedali.
Jak je to s kmitáním světla a stínu, když se větrná elektrárna točí?
Přesto se projektanti stroboskopickému efektu věnují. Program ovládání elektrárny umožňuje takové nastavení, aby po dobu několika minut denně, kdy vrhání stínů na domy hrozí, byla elektrárna zastavena.
Při přípravě projektů se počítá nejvyšší doba, po kterou v daném místě působení stroboskopického efektu hrozí: muselo by stále svítit slunce, obloha by musela být bez mraků, rotor by musel být neustále kolmo k pozorovateli, takže by vrhal největší možný stín. Zvláště pozorně se tento jev řeší v severských zemích, kde je slunce nad obzorem níže, než je tomu u nás.
Skutečná doba působení je závislá na reálných meteorologických podmínkách. Pokud zahrneme svit slunce, oblačnost a měnící se směr větru, celkově jde zhruba o pět až šest hodin v součtu za celý rok.
Odráží se slunce od lopatek větrníku?
U prvních typů větrných elektráren se stávalo, že se slunce odráželo od lopatek otáčejícího se větrníku. Záblesky pak obtěžovaly lidi v okolí. Výrobci to vyřešili tím, že začali používat matné barvy listů rotoru. Stížnosti na diskoefekt, jak se tento jev někdy označuje, ustaly.
Ruší větrná elektrárna signál televize nebo rádia?
V České republice se dnes televizní signál šíří digitálně, což výrazně snižuje pravděpodobnost jakéhokoli rušení. Listy rotorů větrných elektráren jsou navíc konstruovány z nevodivých kompozitních materiálů, konkrétně z epoxidové pryskyřice vyztužené laminátem. Díky tomu nevytvářejí odrazivé plochy, které by mohly způsobit interference se signálem, a vliv na kvalitu televizního vysílání je tak prakticky vyloučen.
